Zejména v loňském roce na české domácnosti dolehly vysoké ceny energií. Prakticky každý se z donucení stal ze dne na den takřka odborníkem na hledání úspor, jež by účet za teplo nebo elektřinu výrazně snížily. Lidé se tak začali poohlížet po alternativních zdrojích vytápění či ohřevu vody. Tak trochu ve stínu tradičních technologií se ocitl systém založený na slunečním záření a solárním čerpadle. Možná i proto, že své „místo na slunci“ si rychle našly fotovoltaické systémy, které ale sluneční energii využívají k výrobě elektřiny. Solární čerpadlo v kombinaci se solárními kolektory ale pracuje trochu jinak. Pojďme si ukázat, jak.
Obsah
- Solární čerpadlo není fotovoltaika
- Jak funguje solární kolektor
- K čemu slouží solární čerpadlo
- Trubicové, nebo deskové kolektory?
- O kolik lze snížit účet za teplo?
- Kolik to stojí?
- Dotace od státu náklady sníží
Solární čerpadlo není fotovoltaika
Jak už bylo řečeno, energie ze slunečního záření se dá využívat prakticky dvojím způsobem. V poslední době je mnohem populárnější fotovoltaický systém, která ze slunečních paprsků prostřednictvím panelů vyrábí elektřinu. Ta se dá následně použít k napájení domácích elektrických spotřebičů, k vytápění, či k ohřevu vody. Naproti tomu solární čerpadlo funguje na principu pouhého přenosu sluneční energie ze střechy domu, a to prostřednictvím solárních kolektorů, do topného systému nebo do bojleru pro ohřev vody. Z toho vyplývá, že solární kolektory v kombinaci se solárním čerpadlem nelze považovat za ekvivalent či synonymum fotovoltaických panelů. Přestože obě technologie využívají sluneční svit a sluneční energii, fungují na naprosto odlišných principech.
Jak funguje solární kolektor
Možná vás to překvapí, ale technologie solárních kolektorů je poměrně stará. Existuje přinejmenším od poloviny minulého století, její princip zůstal stejný až do dnešní doby. Časem se však vyvinula a její efektivita je nesrovnatelně vyšší než před sedmi desítkami let.
Solární kolektory zjednodušeně řečeno fungují podobně, jako když necháte rozmotanou zahradí hadici plnou vody ležet na sluníčku. Sluneční záření vodu v hadici ohřeje, a když následně zmáčknete na hadici koncovku (pistoli), z jejích útrob začne tryskat vařící voda. Solární kolektor ale není naplněn obyčejnou vodu, nýbrž zpravidla nemrznoucí směsí – ano, solární kolektory totiž poměrně slušně fungují i v zimě.
Směs koluje v uzavřeném systému a získanou tepelnou energii ze slunečního záření přenáší do bojleru nebo topného systému, kde ji předává vodě. Díky tomu v domácím topném systému koluje teplá voda, která prostřednictvím radiátorů či podlahového vytápění ohřívá vzduch a my máme doma teplo. Část energie může předat také do bojleru, kde se ohřívá voda, která nám doma teče z kohoutků nebo sprchy.
K čemu slouží solární čerpadlo
Solární čerpadlo je de facto srdcem celého solárního systému. Jedná se o elektrické oběhové čerpadlo s motorem a lopatkovým kolem, které zajišťuje, aby se ohřátá solární kapalina ze solárního kolektoru dostala do solárního zásobníku a ochlazená kapalina se zase vrátila zpět. Moderní solární čerpadla už dokáží pracovat s volitelným výkonem. Ten je přizpůsobený vašim požadavkům na vytápění. Funguje to tak, že solární čerpadlo se automaticky přepne regulátorem do pohotovostního režimu, když je malý požadavek na odběr energie a solární zásobník je plný. Čerpadlo se naopak znovu zapne, pokud potřebujete více tepla a solární regulátor zjistí, že solární kapalina v kolektoru je teplejší než v akumulační nádrži. Několik solárních čerpadel lze také použít v kombinaci pro větší solární systémy, chcete-li dosáhnout vyšší kapacity.
Trubicové, nebo deskové kolektory?
V současné době se do solárního systému dodávají dva typy solárních kolektorů. A to trubicové, nebo deskové. Základem trubicových kolektorů je soustava vakuových trubic. Uvnitř každé z nich je umístěna vnitřní trubička, ve které se ohřívá kapalina do chvíle, než se přemění v plynné skupenství. O vysoké teplotě pak předává energii do oběhové kapaliny v malém výměníku, který je zabudován v horní části kolektoru. Trubicové kolektory dokáží využít i energii z paprsků, které přicházejí z boku.
Deskové (ploché) kolektory jsou do určité míry podobné fotovoltaickým panelům. Jejich konstrukce je o něco jednodušší než u kolektoru trubicového. Skrze tento kolektor je protažena tenká trubička, která obsahuje přímo oběhovou kapalinu. Ta se ohřeje a pokračuje do výměníku přímo do otopné vody v radiátorech, teplo může být použito také pro ohřev teplé vody anebo akumulačního zásobníku tepla. Tento zásobník vám umožní teplo využít později, když slunce nesvítí.
Na první pohled se jako výhodnější jeví kolektory trubicové. Jejich účinnost je asi o 30 procent větší než v případě kolektorů deskových, a jsou také prostorově náročnější. Jejich výhodou je o něco příznivější cena než v případě kolektorů trubicových.
O kolik lze snížit účet za teplo?
Nevýhodou jakéhokoli systému založeného na přijímání energie ze slunečního svitu je v našich podmínkách nerovnoměrnost slunečního záření. V létě máme v České republice sluneční energie přebytek, avšak vytápět budovy nepotřebujeme, v zimě naopak slunce svítí nedostatečně, přičemž poptávka po teplu je obrovská.
Solární kolektory jsou proto vhodné pro celoroční ohřev vody a pro přitápění v té části roku, kdy už není úplně horko, ale zároveň ještě není tak velká zima, abychom museli využít robustnější a stabilnější zdroj tepla. Podle nejrůznějších odhadů tak lze účet za vytápění a ohřev vody snížit asi o 30 procent, v případě pouze ohřevu teplé vody může být tato úspora až 60procentní.
Kolik to stojí?
Počáteční investice je závislá na tom, jak robustní systém si chcete domů pořídit a jak jej hodláte využívat. Pokud od kolektorů očekáváte pouze ohřev vody, dá se říci, že si vystačíte se dvěma trubicovými kolektory, investice pak dosáhne několika desítek tisíc korun. Přesvědčte se ale také, zda již disponujete dostatečným zásobníkem vody a jak velké stavební úpravy budete muset provést.
Pro běžný rodinný dům se počáteční investice (v případě, že chcete ohřívat vodu a přitápět) pohybuje kolem 200 tisíc korun. To se na první pohled jeví jako neúměrně vysoká suma, u které se zákonitě budete ptát, zda se vám vůbec investice vrátí. Ale díky státní dotaci je možné pořizovací náklady znatelně snížit.
Dotace od státu náklady sníží
Stát může poskytnout dotaci ve výši 50 procent přímých realizačních nákladů, a to až do výše 50 tisíc korun. Pokud budou solární kolektory sloužit i k přitápění, dotace může dosáhnout až 60 tisíc. Je-li projekt realizován v Moravskoslezském, Ústeckém nebo Karlovarském kraji, dotace se navyšuje o 10 procent.
Stát také spustil program Nová zelená úsporám light, v jehož rámci lze získat na solární ohřev vody dotaci až do výše 90 tisíc korun. Podmínkou ale mimo jiné je, že žadatel a všichni členové jeho domácnosti pobírají ke dni podání žádosti o dotaci starobní důchod nebo invalidní důchod 3. stupně, nebo v období mezi 12.9.2022 a dnem podání žádosti pobírali příspěvek na bydlení.